Vltavíny
LOKALITY
Jihočeské vltavíny.
Lokality se nacházejí mezi Prachaticemi, Českými Budějovicemi a Trhovými Sviny. Vltavíny mají odlišné chemické složení než vltavíny z jiných pádových polí - barvu mají zejména v odstínech zelené. Nachází se na různě velkých lokalitách, které jsou různě bohaté. Na některých lokalitách se nachází velké zásoby vltavínů, které jsou těženy ( Chlum nad Malší - Nesměň, Jankov, Dobrkovská Lhotka, Nová Hospoda a další ) a tvoří vedlejší, někdy i hlavní příjmy pro místní obyvatele.
Koroseky: Leží asi 10 kilometrů jihozápadním směrem od Českých Budějovic, při trati na Český Krumlov. Vltavíny jsou většinou transportované jen na krátkou vzdálenost a proto mají většinou neotřelou skulptaci. Nejsnáze se do Korosek dostaneme ze železniční stanice Černý Dub, od které je vzdálena asi jeden kilometr po lesní pěšině. Lokalita leží při jižním a západním okraji Korosek, odkud se táhne východním směrem až k Záhorčicím, proto je jednou z největších lokalit v Budějovické pánvi. Vltavíny můžeme najít na polích poblíž obce, až k Záhorčicím, kde sousedí s lokalitou Baba. Vltavínonosné pole sousedí také z lokalitou Nová Hospoda , která leží severozápadním směrem od Korosek. Jižní část lokality leží v lese, ve kterém se také nachází tři pískovny. Pískovna u Záhorčic je už z velké části zavezena skládkou, ale na poli pod ní se dají nalézt vltavíny. Prostřední pískovna leží nad bývalými doly na nekvalitní třetihorní uhlí. V pískovně je dobře vidět profil písčitých sedimentů s vložkami vltavínonosných štěrkopísků, které však nejsou mocnější než dvacet centimetrů. Západní pískovna je největší ze všech tří a je těžena. V současné době byla rozšířena k jihu až na druhý břeh potoka a ve staré pískovně se písek pouze upravuje. V západní části staré pískovny vystupují na povrch podložní horniny, které prudce upadají východním směrem pod terciérní štěrky a písky. V profilu pískovny se střídají písky a hrubé štěrkopísky ( s vltavíny ) občas proložené jílovou čočkou. Nejvíc vltavínů se nacházelo v jihovýchodní části staré pískovny, která je zavážena materiálem z třídičky . Dříve se zde dalo najít poměrně velké množství málo poškozených vltavínů. Vltavíny z hlubších vrstev mají hlubokou skulptaci a poměrně často z nich vystupují jehlice lechaterieritu. Dnes se dají vltavíny najít hlavně v tříděných štěrcích v navážkách, ale jsou značně poškozené. Nová pískovna je na vltavíny chudá. Areál pískovny je hlídaný.
Nová Hospoda: Lokalita se nachází asi kilometr od Korosek severozápadním směrem, u trati na Český Krumlov. Dostaneme se tam ze stanice Černý Dub, odkud půjdeme asi jeden kilometr po trati směrem na Krumlov. Lokalitu můžeme rozdělit na pole po pravé straně poblíž chatové oblasti, které je v koroseckých štěrkopíscích a na lesík za Novou Hospodou na levo, který je ve vrábečských štěrcích a jílech, kde je patrná “soukromá” těžba vltavínů ( četné díry, někdy plné vody a vyvrácené stromy ) Vltavíny tu mají neotřelou skulptaci bez známek transportu.
Baba: Baba je vrch na kterém se nalézají štěrkopísky koroseckého souvrství s vltavíny. Lokalita se nachází na půl cesty mezi Černým Dubem a Záhorčicemi, kam se nejsnáze dostaneme po lesní cestě z Černého Dubu. Vltavíny mají silně omletou skulptaci, z čehož můžeme usuzovat na dlouhý transport.
Nesměň: Nachází se asi osmnáct kilometrů na jih od Českých Budějovic. Lokalita se nachází v koroseckých štěrkopíscích na polích a v lese mezi Nesmění a Chlumem Nad Malší, proto se můžeme setkat také z označením lokality jako Chlum Nad Malší. Prakticky ve všech částech lokality se můžeme setkat se “soukromou” těžbou vltavínů, za kterou jsou vysoké pokuty. V západní části se nachází poměrně velká pískovna ve které se zabývají komerční těžbou vltavínů. Pískovna je oplocená, ale v plotě jsou docela velké díry, kterými se tam dá dobře vlézt. Můžeme tam vidět profily ze střídáním vltavínonosných vrstev hrubší frakce a písků. Na odvalech vzniklých těžbou se dají nalézt vltavíny zapomenuté při těžbě. Pískovna je hlídaná.
Besednice: Besednice leží asi dva kilometry na jih od Nesměně. Vltavíny se tu nacházejí v opuštěné pískovně při severovýchodním okraji obce u lesní cesty na Dobrkovskou Lhotku. Pískovna se nachází v nepříliš velkém ostrůvku koroseckých štěrkopísků, který je “soukromě” těžen hlubokými jámami. Besednické vltavíny jsou charakteristické hlubokou matně lesklou skulptací, jsou větší než vltavíny z jiných lokalit, ale jejich nálezy nejsou tak časté.
Dobrkovská Lhotka: Leží asi čtyři kilometry na východ od Besednice a osm kilometrů na jih od Trhových Svin. Lokalita leží na poli severně od obce, v koroseckých štěrkopíscích. Pole je poznamenáno intenzivní “soukromou” těžbou, za kterou hrozí vysoké pokuty. Další výskyty vltavínonosných štěrkopísků jsou v přilehlém lesíku a vypuštěném rybníku, asi třista metrů severně od pole. Toto naleziště se nejvíce podobá Nesměni.
Trhové Sviny: Lokalita leží na kopečku při západním okrali Trhových Svin. Na vrcholu kopečku je stará zarostlá pískovna a okolo jsou pole. Vltavíny se tu nacházejí ve štěrkopíscích koroseckého souvrství, jsou transportované a je jich tu oproti jiným lokalitám poměrně málo. Míst kde můžeme najít korosecké štěrkopísky je v okolí Trhových Svin výce, ale nic jsem tam nenašel, nebo jsem tam nehledal. Mezi Trhovými Sviny, Nesmění a Besednicí se nachází poměrně dost ostrůvků koroseckých štěrkopísků.
Holkov: Nachází se dvanáct kilometrů na jih od Českých Budějovic. Severním až severozápadním směrem od Holkova se nachází několik míst s výskytem vltavínonosných koroseckých štěrkopísků. Kilometr severně od Holkova, na malém vršku se nachází jedna lokalita, která leží okolo malého rybníčka v polích. Další lokalita je asi dva kilometry po trati na České Budějovice, začíná na poli u tratě, jde přes les a končí až na poli za lesem. Naproti se nachází další lokalita, která se táhne od Dolního Třebonína až do údolí u trati. Poslední lokalita se nachází východně od Milíkovic.
Lhenice: Nachází se jedenáct kilometrů východně od Prachatic. Asi dva kilometry východním směrem se nachází pole s koroseckými vltavínonosnými štěrkopísky, které tu mají hrubší charakter než na jiných lokalitách. Naproti tomuto poli je oplocený areál ovocnářského družstva, ve kterém jsou také vltavínonosné štěrkopísky. Na vltavínech je patrný transport. Jeden z vltavínů který jsem zde našel má tmavě hnědou barvu podobnou asijským vltavínům.
Habří: Nachází se deset kilometrů západně od Českých Budějovic. V okolí Habří jsou dvě lokality vltavínů. Jedna lokalita se nachází na poli při západním okraji obce ( jsou zde vltavíny pádového pole i transportované) a druhá se táhne jižně až východně od obce až za Lipí, kde končí (vltavínu jsou tu transportované). Vltavíny se nachází v jílovitých štěrkopíscích vrábečského souvrství. Ojediněle se dají vltavíny najít i na jiných místech v okolí.
Jankov: Nachází se asi dvanáct kilometrů západně od Českých Budějovic. Lokalita leží asi půl kilometru jihovýchodně od Jankova a poznáme jí podle intenzívního překopání. Vltavíny se tu nacházejí v jílech a jílovitých štěrkopíscích vrábečského souvrství. Vltavíny mají omletou skulptaci vzniklou transportem na které vznikla nová skulptace vlivem agresivního prostředí lokality. Skulptace je jemná a po oschnutí vltavínu tvoří nevzhledný povrch. Proto se tyto vltavíny používají hlavně k broušení. Celotvarů se zde mnoho nenachází, protože vltavíny se často sami od sebe rozpadají na malé kousky do jednoho centimetru. Tato lokalita je asi jednou z nejbohatších lokalit.
Radomilické vltavíny
Leží mezi Číčenicemi, Netolicemi a Dívčicemi. Vltavíny zde mají odlišné chemické složení než jihočeské vltavíny, které se spíš podobá chemickému složení moravských vltavínů. Jsou charakteristické výrazným opracováním a svou světle zelenou nebo nahnědlou barvou. Nachází se v kvartérních štěrkovitých píscích. Některé lokality jsou poměrně bohaté.
Radomilice: Leží asi pět kilometrů severovýchodně od Vodňan při železnici České Budějovice -Plzeň. Lokalita leží na polích jižně od obce a táhne se asi padesát metrů přes trať na Netolice. Obec Radomilice dala název celé skupině vltavínů, která se zde nachází. Vltavíny jsou silně omleté a jen někdy na nich poznáme zbytky staré skulptace, protože prodělaly značný transport, až na některé, které mají zachovalou skulptaci, což svědčí o tom, že pocházejí z nepříliš vzdáleného místa. Povrch mají matně lesklý, což zapříčila nově vytvořená skulptace, kterou můžeme pozorovat pod mikroskopem. Vltavíny jsou charakteristické, že mají hrubší frakci než vltavíny z jiných lokalit.
Strpí: Nachází se asi dva kilometrů severně od Vodňan. Lokalita se nachází v okolí křižovatky na Strpí (asi půl kilometru).Vltavíny jsou silně omleté, občas je na nich poznat stará skulptace. Povrch mají matně lesklý díky nově vytvořené skulptaci.
Malovice : Leží zhruba 4 km jižně od Radomilic. Lokalita se nachází jihovýchodně od obce na zatravněném návrší u rybníka, jen okrajově zasahuje na pole. Vltavíny jsou omleté s matně lesklým povrchem, způsobeným nově vytvořenou jemnou skulptací.
Moravské vltavíny
Vltavíny se na Moravě nacházejí mezi Třěbíčí, Moravskými Budějovicemi a Brnem. Mají odlišné chemické složení než jiné skupiny vltavínů a mají většinou tmavější barvu. Nachází se na nepříliš velikých ostrůvcích, které jsou většinou na ně poměrně chudé.
Třebíč: Vltavíny se tu nachází na jižním okraji města naproti poliklinice. Je tam malý ostrůvek terciérních sedimentů a navážky s vltavíny.
Slavice: Leží asi tří kilometry jižně od Třebíče, asi 0,5 kilometru od hlavní silnice na Moravské Budějovice. Okolo Slavic leží několik lokalit s výskyty vltavínů. První nejznámější a nejbohatší lokalita leží západně od obce na mírném návrší v pravo od silnice do Mikulovic.Další lokalita leží u odbočky z hlavní silnice do Slavic. Další zatím nepopsaná lokalita leží jižně za rybníkem ve Slavicích.
Slavětice: Mezi Dalešicemi a Dukovany se nachází pás nesouvislích štěrkových ostrůvků. Asi nejznámnější lokalitou jsou Slavětice (především pískovna) které leží zhruba uprostřed. Dají se tu najít vltavíny s hlubokou skulptaci v hlubších vrstvách a vltavíny s otřelou skulptací při povrchu. V současné době je však lokalita značně prochozená a případné nálezy jsou vzácností.
Západočeské vltavíny
Západočeské Vltavíny se nacházejí v třetihorních sedimentech vildštějnského souvrství,vzácněji i v mladších sedimentech v okolí Jesenické přehrady u Chebu. První vltavíny byly nalezeny na plážích přehrady, následně i na jiných místech v okolí. Vltavíny mají vysoký lesk a je na nich patrná značná viskozita při jejich vzniku ( podle tvaru a skulptačních rýh) a je pro ně typická tmavější zelená barva (lahvová). Rozsah pádového pole zatím není znám a je pravděpodobné že budou nalezeny ještě další lokality v širším okolí. Četnost nálezů zde není tak častá jako v jihočeské pánvi ( zhruba 1ks za den na osobu).
Dřenice: Vltavíny se zde nachází ve velké pískovně severně od obce. Vltavíny jsou ve štěrkopískách Vildštejnského souvrství, vzácněji v mladších kvartérních sedimentech. Mezi vltavíny je velký podíl celotvarů, dají se zde najít vltavíny pádového pole a vzácněji i transportované. Největší vltavín který jsem zde našel má necelých 25 gramů. Jediné problémy které v pískovně můžete mít je místní hlídací služba, která vás může vykázat.
Obilná: Na mírném návrší mezi Obilnou a Nebanicemi je poměrně velká pískovna ve které se moc netěží. Je zde mocná poloha štěrkopísků Vildštejnského souvrství ve kterém se dají nalézt vltavíny podobně jako v Dřenické pískovně, ale vtavíny jsou zde transportované a protože je tu poměrně jemná frakce štěrkopísků nedají se tu čekat velké kusy. Nad vrstvou Vildštejnských štěrkopísků je ještě asi 3 m mocná vrstva kvartérních hrubozrnných sedimentů.
Další naleziště (pádová pole)
-Poblíž městečka Horn v Horním Rakousku
-V labských náplavech u Drážďan
Ojedinělé nálezy
-Říční terasy Vltavy v Praze
-Průhonický park ?
-Při těžbě pyropů u Podsedic a Dlažkovic
-Při geologickém průzkumu Žitavské pánve
tento seznam jsem stáhl někde na internetu a teď ho ověřuji v praxi